nutriční poradce
Bc. Vendula Přibilová

Klientka E., 31 let

Spolupráce trvala rok, opravdu jsem si ji užila a jsem nesmírně pyšná na to, co klientka dokázala a kam se za ten rok posunula ve všech směrech. Naučila se skvěle vařit, začala mít ráda jídlo a hlavně začala mít ráda sama sebe. Naše spolupráce stále pokračuje a už teď vím a vidím, že čísla na obrázku nejsou konečná:-) Moc ti děkuji za tento Tvůj (náš) příběh…..

Můj příběh se mi zdá hodně zamotaný a složitý, ale vlastně tomu tak není. Tenhle příběh asi zažilo, žije a zažije ještě hodně lidí. Někdy, i když máte nastudované o výživě všechno a víte, co máte dělat a jak to máte dělat, stejně máte v hlavě nějakej blok, kterej nedokážete překonat. Jídlo je prostě váš nejlepší kámoš z různých důvodů. Ale bohužel je toho jídla hodně a je extrémně kalorické (převyšuje třeba 3x i 4x váš normální denní příjem), a když takhle žijete 10 let, má to samozřejmě na vaši fyzickou i psychickou stránku nějaký dopad. A i když víte, že je to špatně a sem tam se pokusíte s tím něco dělat, vždycky sklouznete do svých zaběhlých, nezdravých a nevyvážených stereotypů. Často jsem se ptala, kam to ještě musí zajít? Co se musí změnit, aby mi to v tý hlavě přeplo? Jak dlouho ještě? No, nakonec na mojí životní změnu mělo vliv hned několik faktorů, přičemž jeden z těch nejdůležitějších byla moje skvělá Vendy 🙂

Výsledková tabulka

Vendy mi nabídla spolupráci v mojí nejhorší životní formě, kdy jsem po hodně náročném pracovním půl roce života, který jsem strávila prakticky jen na fastfoodech, odjela na dovolenou v Tatrách, kde jsem se plazila skoro po čtyřech. Rodině jsem nestačila, po 20 vteřinové chůzi do schodů/kopce jsem měla okamžitě tep 180/min a do normálu se mi dostával minimálně půl hodiny. Bylo mi zle, styděla jsem se a bylo mi to líto. Jestli někdy o mě měla rodina opravdový strach, tak to bylo po téhle dovolené. Začala jsem mít problém např. i v letadle, kde jsem si se sklopenýma očima říkala o prodlužovák na bezpečnostní pás a sedala si zásadně do uličky. Takových nepříjemných věcí jsem zažívala v každodenním životě víc a víc. A ten strašnej půlrok završený dovolenou v Tatrách byla moje pomyslná poslední kapka.

Po dovolené jsem se k Vendy dostavila a začala neuvěřitelná jízda. Troufám si říct, že to byla výzva pro nás obě, zejména když do vstupního dotazníku vyjmenujte položky z celýho Kauflandu, že je nejíte. Ale Vendy to neodradilo, celou dobu mě skvěle vedla, motivovala, uklidňovala a hlavně mi pomáhala s nastavením psychiky – pozitivní myšlení, soustředit se na cestu nikoli cíl, nehonit čísla a užívat si spíš ty radostné pocity, které se jako odměna dostavují po usilovné práci. Mimo to mi paradoxně ohromně pomohla covidová doba, protože jsem díky pár homeofficům v týdnu a zavřeným jídelnám měla na sebe více času a zároveň jsem byla jaksi donucena si něco uvařit. Vendy mě celou dobou zásobovala nápady a tipy, které bych mohla do jídelníčku zařazovat a spoustu jsem si jich vážně oblíbila a jsou v mém jídelníčku dodnes. Díky spolupráci s Vendy jsem se naučila mít v jídle systém a pravidelnost, naučila jsem se vybírat si potraviny tak, aby to moje tělo nezatížilo, aby bylo v kalorickém deficitu a celou dobu šly váha i centimetry krásně, pomalu, konstantně dolů. Vendy skvěle zvládala moje výkyvy nálad a demotivační stavy, byla mi opravdu oporou po celou dobu koučinku, sama se aktivně zajímala o skladbu mého jídelníčku a díky ní jsem do svého života zase zařadila i sportovní aktivity. Takový přístup v běžných komerčních výživových firmách nedostanete, tam jste na to spíš sami, ale u Vendy jste v tom opravdu s Vendy. Vendy se dokáže přizpůsobit vašim potřebám, je v tomhle směru hodně flexibilní a můžete si s ní hodně věcí říct na rovinu, což vztahu klient <> kouč hrozně moc pomáhá a zvyšuje to šance na úspěšnou spolupráci.

Co se za rok koučinku s Vendy změnilo? Tak hlavně jsem se změnila já a můj přístup k životu. Úplně nejvíc ze všeho si vážím toho, jak se změnilo moje myšlení, jak je mi psychicky příjemně a to, že jsou kila a centimetry dole je už vlastně spíš jen příjemný bonus k tomu. Začala jsem docela, troufám si říct, slušně vařit, což se ženský spíš hodí 🙂 a ta letošní dovolená byla úplně jiná než před rokem – užívala jsem si toulání v horách s normální tepovkou, sešla a vyšla tisíce schodů po dvou, letěla v letadle u okna se standardní délkou bezpečnostního pásu a užila si mnoho dalších zdánlivých drobností, které pochopí a ocení snad jen člověk, který má zkušenosti s tím být „velký“. A za tohle všechno můžu být vděčná Vendy, která to se mnou nevzdala a co víc, ještě nevzdává a doprovodí mě i k dalším úspěchům ♥

Děkuji Vendy…..